"Duše Třemošné v Dobřanech"
Ostřilený mazák, který roky zápolil v dresu "Třeminy" proti Dobřanům a vlastně v 2.lize proti našemu B-týmu resp.Benfice i stále zápolí. Super chlap do kabiny a takové i jakési pojítko mezi mladými a trenéry. Uvážlivý kluk a duše našeho letitého rivala z Třemošné. Na pár otázek odpoví pro klubový portál nenápadný, ale důležitý článek našeho týmu "Mára" Marek Toman.
1.Co tě přimělo k tomu, že letos oblékáš dres Dobřan?
Koncem června mi zavolal starej Šlehy, jestli nechci v Dobřanech zkusit extraligu. Snažil jsem se mu vysvětlit, že už to pro mě není… Po pár dnech jsem si to rozmyslel a nabídku přijal.
2.Je pro tebe dojíždění handicapem?
Neřekl bych. Už několik let bydlím v Plzni, a tak jsem na tom s dojížděním stejně jako další hráči.
3.Trénujeme zde 3x někteří i víckrát týdně, mladší kluci dokonce 4-5krát , zvykl sis na tento režim, resp.máš s tim problém třeba doma??
S tréninkovou docházkou jsem nikdy problémy neměl a navíc, když se jedná o extraligu…Až nyní v listopadu jsem se domluvil, že nebudu jezdit na páteční tréninky. Místo toho chodím ve čtvrtek trénovat s domovskou Třemošnou, kde jsem dostal nůž na krk, že jestli chci hrát, musím s nimi i trénovat. Tímto je chci všechny moc pozdravit.
Doma je to bez problémů. Manželka si za ty roky už zvykla. Ono jí ani v podstatě nic jiného nezbývalo. Stejně tak jako já si musel zvyknout, že každé léto odjede na 2 týdny na dětský letní tábor.
4.Jak se cítíš v novém působišti a jaký dojem na tebe zatím extraliga v našem podání dělá?
Vzhledem k věku spoluhráčů celkem staře. Je celkem sympatický, že už v „první“ sezóně se snažíme hrát aktivně a dostat soupeře pod tlak. Bohužel jsme to odnesli vyššími gólovými příděly v úvodních kolech.
5. Léta si proti nám hrál jako soupeř, bylo pro tebe derby Dobřany vers.Třemošná něco speciálního?
Neřekl bych přímo speciálního, ale jako každé derby byla tato utkání vyhrocenější. To samé platilo o zápasech Třemošné a Litic.
6. V posledních utkáních jsme uspěli doma proti Kovu a následně venku proti Mostu, řekneš zpětně svůj pohled na tato utkání?
V utkání s Kovem jsme byli od začátku lepším týmem a postupně si došli pro vítězství. Ve třetí třetině sice Kovo po vstřelení gólu převzalo iniciativu, ale další gól již nepřidalo. V Mostě jsme museli zápas otáčet. Zlom podle mého nastal, když jsme ve druhé třetině ustáli mostecký tlak. To nás především podržel Ondra Jásek(mimochodem také ze Třemošné) v bráně.
7. Příštím soupeřem nám bude trojnásobný mistr ČR pražský Kert (vyčnívajicí velkou kvalitou), se kterým jsme se utkali v prvním kole a odvezli jsme si domů příděl, jaké vidíš šance našeho týmu pro toto utkání?
Šanci máme podle mě vyšší než v prvním utkání, kdy to pro spoustu z nás byl vůbec první zápas v extralize. Stát se může cokoliv. Záleži také na tom, v jaké sestavě nastoupíme. Uvidíme v sobotu.
8. Je něco, co by si chtěl vzkázat fanouškům před domácím víkendovým utkání?
Ať chodí a podporují nás. A hlavně ať jsou shovívaví. Přeci jenom, tým je mladý a soutěž hodně kvalitní.
V ČR U16 Michal Neumaier z Dobřan
O nejbližším vikendu bude mít ve Svitavách svůj připravný kemp ČR U16 pod vedením Jiřího Christa, Michala Edla a Vojty Palcera. Trio trenérů si do výběru šestnáctky vybralo i našeho odchovance aktuálně hráče extraligové juniorky a pozor rovněž i extraligového mužského Á-týmu 15-ti letého "Magica" Michala Neumaiera.
Michal odpověděl pro klubový web na pár otázek.
Letos v červnu jsi se zúčastnil coby hráč českého výběru do 15-let světového poháru v České Třebové a Litomyšli, co sis z turnaje odnesl a třeba do našeho klubu zároveň donesl???
Byla to pro.nás škola, kralovala Kanada. Náš výběr byl hodně mladý, porazili jsme pouze Velkou Británii v souboji o 5.místo. Bronz ziskala také naše ČR U16, když přetlačila Slovensko. Na velkém hřišti se hraje uplně jinak. Je to hodně rychlé a ke všemu to je dál. Do klubu jsem si přinesl poznatek, že na sobě musím pracovat ještě víc. Ale to už jsem od našich trenérů věděl. Takže si i přidávám. Před tréninky dělám věci a po tréninku zase něco jiného. To mi tady trenéři poradili.
Jak často tedy trénuješ?
Chodím pětkrát týdně, plus zápasy.
Pomáháš v klubu trénovat i žáčky, co tě k tomu vedlo???
Dostal jsem párkrát nabídku, jestli bych nepomohl. Někdy jdu k přípravce, někdy k mladším žáčkům, jak je potřeba a jak chtějí pomoct trenéři.. Zkusil jsem si to a baví mě to. Hlavně vidím pokrok mezi malými Šnečky. Mezi malé Šnečky chodím rád.
Jak to všechno zvládneš a sloučíš se školou?
Chodím zde na ZŠ v Dobřanech do 9.třídy. Takže to zatím jde. Mám to všude kousek. Učení letos zvládám.
Nastupuješ i přes svůj mladý věk(ročník 2004) už i v mužské extralize, jak se k tomu stavíš?
Ano, nervozita byla a asi i bude, ale za jakoukoli šanci jsem rád. Trenéři nám radí jak na to. V juniorce si věřím víc. Tam hraju se spoluhráči, kteří jsou mi věkem blíž. Mezi muži je to ale určitě něco jiného. Chodím i za mužskou Benfiku(b-tým mužů), i to bereme se spoluhráči z juniorky jakou velkou zkušenost. Hrajeme vedle starých, takže to je pak jasná věc.
Jsi ve výběru ČR U16, čeká tě kemp ve Svitavách, co k tomu řekneš?
Těším se tam, uvidim zase kluky, s kterými jsem byl v patnáctkách. Hlavně to tam ale pojedu odmakat. Jsem na to v klubu zvyklý. Fakt se těšim, bude to asi pro celý tým změna. Sjedeme se tam z různých klubů z celé ČR.
No a jak dál zde v Dobřanech?
Čekají nás těžké zápasy, ale my se na ně určitě poctivě připravime.
(V.Šlehy st. vers.Magic)
Navrátilec v týmu Dobřan
Je dobře, že se někteří kluci vrátili a zapojili se zpět do chodu klubu. Válčí zde od žáčků či dorostu, proč ne? Je třeba jim dát šanci. Znají zdejší prostředí, znají klubová pravidla, s kabinou jsou prostě spjatí. Republikové úspěchy v žákovských či dorosteneckých kategoriích jsou ale nyní ty tam. Teď se hraje jiný level a teď by měli tihle mladíci "hrábnout" a klubu vrátit to, co v mládeži nabrali. Právě teď je ta chvíle, prostě nyní je to na nich. Do pedálů ale musí samozřejmě šlápnout celá kabina včetně realizačniho týmu a pochopitelně i ti nejmladši.
Jarda Kobr se prezentoval na obou turnajích velmi dobrými a především vyrovnanými výkony. Pro klubový web odpoví na pár otázek.
1.Jak hodnotíš odehrané turnaje v barvách Šneků, kteří se minulý týden popasovali se špičkou na Kladně a posléze na domácím turnaji?
Oba turnaje hodnotím určitě pozitivně. Na Kladně jsme sice obsadili poslední místo v tabulce, ale ze zápasů, které jsme tam odehráli se špičkou extraligy, jsme si odnesli spoustu zkušeností. Alespoň jsme viděli v čem máme velké rezervy a na čem musíme zapracovat. Domácí turnaj byl velmi povedený, beru to celkově jako skvělou přípravu na sezonu.
2️. Co říkáš na letošní letní dril, přidával sis něco svého mimo tréninkové jednotky?
Letošní příprava byla pro mě velmi náročná, jelikož jsem se vrátil na hokejku po půl roce. Je dobře, že jsme byli hodně na hokejce a hráli i Gagarin cup, který byl často zdravě vyhrocený 😁. Udržovat se snažím i mimo hokejbal, chodím si ve svém volnu zaběhat a nabrat zpátky fyzičku, ve které mám nějaké, nedostatky. Nechci být pozadu.
3️.S jakým očekáváním vstupuješ do nové sezóny, letos extraligové?
Do letošní sezony vstupuji s očekáváním, že nabereme plno zkušeností, které budeme sbírat a zápas od zápasu se budeme zlepšovat. Jsme mladý tým, který má vše před sebou. Hrát extraligu je pro nás všechny velká výzva.
4️. S kým v mančaftu rád nastupuješ, kdo ti nejvíce sedí na hřišti?
Dobře se mi hraje s každým hráčem u nás v týmu, většina z nás spolu hraje od dorostu. Někdo dokonce od žáků. Tým se až na pár hráčů nezměnil.
5. Co pro tebe znamená ocenění za nejužitečnějšího hráče domácího turnaje, které sis právem vybojoval?
Určitě mi to udělalo radost a doufám, že se mi bude dařit i nadále.
6.Co očekáváš od prvního zápasu proti poslednimu mistru extraligy Kert Parku?
Chtěl bych, abychom soupeře potrápili. Ukázat se na začátek sezóny v dobrém světle.
To by nám pomohlo do dalších bojů.
Věčný rival v dresu Šneků
Po roky trápil dobřanskou obranu, nepřijemný soupeř v oranžové třemošenské barvě, hbitý golový útočník, drzý na place tak, jak se sluší a patří. V civilu ale super a vizáží stále jestě kluk, uvážlivý člověk a také kamarád z plzeňské Doubravky...😀. Na pár otázek odpověděl na instagram TJ Snack Dobřany(spravovaný mladými hráči z kabiny) současný asistent kapitána Dobřan Otakar "Oťas" Stráský. Rozhovor z instagramu přinášime i na klubové stránky. (Šle)
1)Jak hodnotíš probíhající sezonu v barvách dobřanských Šneků? Z týmového pohledu je to určitě povedená sezona a postupem do finále to snad ještě nekončí. Jsem rád, že tenhle tým potvrdil své ambice a dokázal, že má schopnosti hrát v této soutěži o nejvyšší příčky. Z osobního hlediska je pro mě sezona trochu smolná. Nejprve vážné zranění achillovky na konci letní přípravy a téměř půlroční pauza. V lednu jsem začal poctivě rehabilitovat a pomalu trénovat a jarní část jsem nějak odehrál. Hned v první sérii play off pak přišlo svalové zranění a další tři týdny mimo hru. Proto nyní beru možnost zahrát si finále jako satisfakci, že jsem to nevzdal. Přeju tomuhle týmu úspěch, zaslouží si ho.
2)Dlouhé roky jsi působil v týmu Tatran Třemošná, který na naší adrese byl považován za drobného rivala, s nímž svedlo mužstvo Dobřan nespočetné množství tuhých bitev. Jaké to bylo, po tolika letech vyměnit dres? V Třemošné jsem hrál opravdu dlouho, možná nějakých 15 let. Proto ty hlavní vyhrocené bitvy pamatuji spíše proti předchozí generaci dobřanských hráčů kolem starýho Šlehyho, Tomáše Hajny, Fořťáka, nejstaršího Kováře a spol. Byly to tehdy krásné zápasy ve vyhrocené atmosféře a nedarovali jsme si nikdy nic. Dokonce jsme mezi sebou odehráli i pár play off sérií a mělo to tehdy fakt úroveň. Postupně se v týmu Dobřan začali objevovat mladí talentovaní hráči, bratři Kovaříkové, Šlehoferové a další a začali hned ukazovat, že o budoucnost dobřanského hokejbalu bude dobře postaráno. My to v Třemošné hráli pořád na pár starých pardálů a bylo logické, že dříve či později se musí něco stát. Výkonnost mužstva šla s věkem dolů a logickým vyústěním byl sestup z 1. ligy. Po sestupu jsem dostal nabídku hrát na Masters za Česko – Slovensko a tím jsem chtěl zakončit kariéru. Bohužel na Masters se výsledek neudělal a všichni jsme byli dost otrávení. Takhle končit se sportem, který hraju hodně přes dvacet let, jsem nechtěl. Nakonec jsem na Šlehyho nabídku přestoupit do Dobřan kývnul. Třemošná v soutěži už nebyla, takže jsem to nebral jako nějakou zradu. Navíc mě lákal týmový úspěch a potenciál toho mladého týmu. Musím říct, že už v letní přípravě jsem otevřeně říkal, že tenhle tým má na finále a jsem rád, že se má slova naplnila. Prostě jsem si do Dobřan přišel pro úspěch na závěr kariéry. Za tu možnost děkuji vedení i spoluhráčům!
3)Stejně tak jako si dlouhé roky hrával za Třemošnou, tak si vždy patřil mezi nejproduktivnější hráče celé soutěže, jaká je tvá úloha v týmu plném mladých hráčů? Produktivita je hezká věc, ale je logické, že v 38 letech už nemáš rychlost, výbušnost a fyzičku jako dřív a body prostě ubývají. Je potřeba změnit svou hru a snažit se být týmu přínosný jinak. Dřív jsem opravdu dělal hodně bodů, vzpomínám třeba na sezonu 2004/5 kdy jsem dal asi 30 gólů a kolem 50 bodů a vyhrál střelce i bodování. Ale to je prostě pryč, dneska už se za body nehoním ani nemůžu. Myslím, že i Šlehy chtěl, abych do mladého dobřanského týmu přišel z jiného důvodu, než že bych měl rozhodovat zápasy. Chtěl po mně zkušenost, trochu ty mladé výborné hráče zklidnit a přinést do hry prvky, které mladí hráči nemají. Třeba si dojít pro faul, zkusit soupeře popíchnout, rozhodit, vytvořit tlak na rozhodčí. Zároveň taky hru zklidnit a občas si vzít slovo v kabině a sem tam klukům něco poradit, motivovat, předat nějaké zkušenosti za víc než dvacet let a stovky zápasů v dospělém hokejbalu. To je dnes moje úloha, kterou beze zbytku přijímám. Hra se vyvíjí a někdy je potřeba změnit tempo, rozkouskovat to, přinést do zápasu nějaký moment, který může pomoct obrátit zápas na naši stranu. Když to řeknu ještě jinak, dřív jsem se honil za góly a body a týmový úspěch až na výjimky nikdy nepřišel. Dnes je mou prioritou tým a jeho celkový úspěch. Odměnou je pro mě finále 1.ligy, které o víkendu začíná v naší hale.
4)Co bys řekl o semifinálové sérii s Poličkou a zároveň se zeptáme, co očekáváš od finále 1.ligy s Hostivaří?
-S Poličkou to byla stejně jako s Opavou velmi vyrovnaná a náročná série. V obou případech se šlo do pátého zápasu a jsem rád, že jsme to nakonec zvládli, věřím že i díky domácímu prostředí v rozhodujících pátých zápasech. Bylo to pro mě opravdu těžké, protože ani do jedné série jsem nemohl kvůli zranění kompletně zasáhnout. Každý vám potvrdí, že stát zraněný na střídačce a bezmocně přihlížet dění na hřišti je fakt nejhorší pocit, který můžete u týmového sportu zažít. S Poličkou jsem nakonec odehrál jen rozhodující pátý zápas a naštěstí jsme to doslova ubojovali k postupovému výsledku 3:2. Byl to podle mě zápas minimálně poloextraligové úrovně, velice rychlý, tvrdý, soubojový, fyzicky náročný. Naštěstí jsme dali o ten jediný gól víc a můžeme se těšit na finále s Hostivaří.
5. A co tedy finále, jak ho vidíš s HBC Hostivař? Ta má podle mě tým hodně podobný tomu našemu. Mnoho výborných, šikovných, mladých hráčů. Bude to určitě rychlé, bude to mít nasazení a celkově velké tempo. Věřím, že i díky výhodě domácího prostředí v prvních dvou a pak i v případném pátém zápase to zase zvládneme a nakonec celou soutěž vyhrajeme. Tvrdím, že máme nejlepšího brankáře v soutěži a celý náš mančaft má na vítězství. Snad k tomu i já budu moct nějak přispět. Určitě se soupeře nebojíme a půjdeme se o výsledek porvat se vztyčenou hlavou. Přál bych si kariéru ukončit s pohárem nad hlavou a udělám pro to všechno. Tenhle tým si to zaslouží, stejně jako celé Dobřany, třeba už jen za krásnou novou halu a podporu v hledišti. Tahle jízda snad ještě nekončí.
Hokejbal mi dal kamarády do života
Přišel s nápadem nápadem zahrát si s bývalými spoluhráči Dobřan v naší nové hokejbalové aréně a vlastně si tak trochu i zpestřit oslavu narozenin, které měl nedávno s dalšim bývalým hráčem Petrem Zídkem. Bojovník, asistent kapitána a skvělý parťák, na kterého pasuje už i zmíněné. A sice, že jsme tehdy nebo kdysi v úspěšné éře klubu, která vyvrcholila postupem do extraligy, dojízděli do Dobřan z různých měst jako z Plzně, Přeštic či Klatov. On dojížděl dokonce z Prahy. Na pár otázek pro náš klubový web odpovidá Václav Kozák.
Vašku, bydlíš pořád v Praze a sportuješ?
Hlavně kvůli práci jsem pořád v Praze. Ani po těch letech se ale necítím jako Pražák, mám pořád blízko k Plzni a okolí. Sportovat se samozřejmě snažím, i když už dávno ne vrcholově. Dneska je to spíš fotbálek, florbal, lyže, výšlapy po horách a tak. Sport mě ale furt baví a neumím si představit, že bych nic nedělal.
Jak sis užil oslavu narozenin?
Bylo to perfektní. Klaplo to tak, jak jsem chtěl. Chvíli jsme si zaběhali na hřišti a pak hasili žízeň u piva. Můj tým sice prohrál, ale to to vůbec nešlo. Chtěl jsem po letech svolat partu, která pro mě byla důležitá, a to se povedlo.
Sešlo se tady hodně bývalých i současných hráčů, co na to říkáš?
Trochu jsem se bál, jestli se nás sejde dost. Ale klaplo to! S některými jsem se neviděl deset let a všechny jsem strašně rád zase potkal. Myslím, že i kluci byli rádi. Měli jsme jako tým výbornou partu, i proto podle mě dorazilo tolik hráčů. Prostě to máme podobně – rádi na tu dobu vzpomínáme a tohle byla super příležitost. Bylo fajn se takhle sejít.
Běhal jsi jako za mladých časů..., změnil se nějak pro tebe hokejbal?
Tak zamlada jsem to hřiště přeběhl i několikrát za sebou, dneska jsem rád, když ho přeběhnu jednou a můžu jít střídat. Hokejbal se díky novým povrchům zrychlil, ale jinak to je podle mě pořád stejné.
Sleduješ hokejbal? Nemyslím jen ten dobřanský, ale celkově republikový. Připadně - jak ho vnímáš?
Přiznám se, že moc ne. Občas se podívám na tabulku, omrknu, jak si vede můj bývalý klub. Hokejbal jsem miloval jako hráč, jako divák ho tak neprožívám. Je to super sport, když jste na hřišti, ale na koukání to moc není no.
Jak vzpomínáš ty na dobu, která tady v Dobřanech vygradovala postupem do extraligy??
Pro mě to byly skvělé roky, na které nikdy nezapomenu. Nejde to moc popsat, ale fungovali jsme tenkrát jako velká rodina. Tým držel pohromadě, a to nejen na hřišti. Jenom díky té partě jsme dokázali postoupit do extraligy. Je to možná klišé, ale my jsme byli dokonalým příkladem toho, jak velký vliv na sportovní úspěch má ono pověstné a profláknuté srdíčko. Náš tým tenkrát srdíčko fakt měl. Lepší a silnější pocity jsem při sportu nikdy nezažil.
Působil jsi tady jako hráč, chvilku jako člen vedení, co Ti dobřanský hokejbal dal?
Do Dobřan jsem přišel v roce 2003. Za áčko jsem hrál pět let, pak ještě rok za béčko, nakonec to ukončilo zranění kolene. Jednu sezónu jsem pak pomáhal ve vedení, ale bafuňář by ze mě asi nikdy nebyl. Mám díky dobřanskému hokejbalu spoustu skvělých zážitků a hlavně kamarády na celý život, se kterými bych se jinak nepotkal. Díky za to.
Vaškovi a Petrovi přejeme za klub TJ Snack Dobřany do dalších let vše nejlepší a třeba si zase někdy "pinknem či kecnem u pivka".
(Rozhovor:Šlehy st. vers Vena Kozák)
Na snímku- zleva Vašek Kozák a Petr Zidek
Opora a stálice v šnečí kleci
V seriálu letních rozhovorů jsme "maličko" vyzpovídali nepřehlédnutou "obří" oporu nejen dobřanské branky, ale i celého týmu z jihu Plzeňska, který rok co rok válčí na republikovém hokejbalovém poli. V klubu až na menší pauzu působí několik sezón, pričemž v každé z nich patřil k základnim stavebním kamenům dobřanské hokejbalové mozaiky.
Na několik otázek odpoví pro klubový portál brankář Jan Marek.
Začnu tradiční otázkou, dá se zvládnout zaměstnání dohromady se sportem či hokejbalem?
Jelikož pracuji jen ranní směnu, tak se hokejbal se zaměstnáním dá zvládnout úplně v pohodě. V den, kdy nemám hokejbal, ještě dělám další sporty.
Jak se udržuješ přes letní volno?
Téměř celé léto trávím někde na výletech na kole. Kolo je super na kolena, tudíž mi to i prospívá ke zpevnění kolene, které jsem měl v zimě zraněné. Jeden den v týdnu mám vždy vyhrazený na posilování. Cvičím ale pouze se svoji vahou a posilovací gumou.
Trochu to odlehčime, patřiš do skupiny sportovců, na které platí to známé a otřepané: Na co sáhne, to mu jde. Možná fotbal hraješ maličko jinak, ale zase "dobře" centrované míče umíš uklidit jako populární Dino Koler. Takže, existuje nějaký sport, který nemusíš???
Neřekl bych, že mi jde každý sport. Když jsem něco chtěl nějak umět, musel jsem vždycky hodně trénovat, abych se dostal na nějakou úroveň. Myslím si, že každý sport je hlavně o tréninku. Jak si zmínil, nohy mám naprosto levý - tam to nedožene ani trénink 
:)
Zpět tedy k tomu sportu našemu.... Zhodnotíš v kostce loňskou sezónu z hlediska týmu, ale i po osobní stránce?
V sezóně jsme odehráli spousty krásných zápasů, k tomu "peckový" play-off - bohužel Karviná byla ještě o něco výše než my. Myslím, že to spoustu lidí posunulo zase o kousek dál. Takže uplynulou sezonu hodnotím jako velice povedenou.
Letos bude druhá nejvyšší soutěž v ČR pouze o deseti týmech, přesto v ní zůstanou moravské kluby a týmy z východu Čech jako Brno, Opava, Jihlava či Pardubice. Kvalita zůstane, zápasů kapku ubyde, pouze 18 mačů v zákl.části, klasicky doma-venku, ale zase oproti loňsku se celé play off pojede na tři vítězné duely. Jak tohle vnímáš ty - jako jeden z lídrů našeho týmu?
Došlo k tomu, co jsem vlastně nechtěl, aby se někdy stalo. Po mém návratu do Dobřan z Plzně se po roce spojil Západ a Východ , což jsem si říkal, že bude finnčně a časově náročné pro hodně týmů. Pak každý rok opustily ligu dva týmy a dopadlo to tak, že se letos přihlásí jen 10 týmů z původních 20. Přijde mi to jako úpadek hokejbalu.
Nejde přehlédnout, že jsi v poslednich letech markantně změnil přistup k hokejbalu a makáš na sobě, mladým jdeš přikladem, přesto se zeptám. Na konci července odstartujeme už několikátou společnou letní připravu, jak se k ní postavíš a s jakou vizí do ní půjdeš?
Už jsem starší a myslím, že přemýšlím jinak než dříve. Za mlada jsem fungoval jinak, udělal spousty chyb. Teď už jsem si dal nějaký řád a snažím se ho dodržovat. Do přípravy půjdu jako každou poslední sezonu s tím, abych byl co nejlépe připraven do sezóny. Doufám, že se nás bude scházet více než loni.
Co poradíš jako zkušený hráč a opora Dobřan mladým hokejbalistům - žákům, dorostencům a vlastně i sportovcům, aby i oni se třeba stali lídry či reprezentanty?
Poslouchejte trenéry, starší hráče co Vám radí, bavte se sportem, makejte naplno - ať si jednou budete moci říct, dal jsem do toho všechno !
Honzo, odbočíme malinko jinam, ty i spousta dalších aktuálnich mladíků z naší kabiny jste v juniorských reprezentacích byli. Zaznamenal jsi prosazení se českých juniorů či výběrů od U16 až po U20 na mládežnických světových šampionátech?? Případně, co na to říkáš ty?
Sledoval jsem MS , bylo skvělé vidět mé spoluhráče, jak válčí. Myslím, že mi některá jména z Dobřan v reprezentaci chyběla, ale asi to trenéři poskládali dobře, když to byl jediněčný úspěch. Všem klukům gratuluji.
A co nová sezóna v podání našeho mančaftu? Roste nám nový areál včetně krytého stánku, klub se za těch x-let vydal také jiným směrem, oba pamatujeme starý "hokejbalák", starou kabinu, atd. Pozor - všechno mělo ale svoje kouzlo, to každopádně. Zeptám se tě tedy i jako už zkušeného hráče, jak vnímáš tyto změny ty osobně?
Co víc si můžeme přát, než takový areál. Když si vezmu, jak jsme hráli ve sněhu, dešti , zimě .... a teď hala... pro mě je to nejlepší zázemí.
Jsi v nejlepších letech a minimálně pro mne jeden z nejlepších gólmanů u nás, máš ještě sám nějaký cíl?
Nejlepší léta už mám za sebou :-). V ČR je spousta skvělých golmanů, když občas vidím extraligu. Můj cíl je, zachytat si ještě pár zápasů extraligy.
Co bys řekl závěrem???
Závěrem bych chtěl poděkovat městu za podporu a výstavbu nové haly. Všem divákům, přátelům, kamarádům za to, že fandili či drželi palce a pozvat je v září do haly na zápasy nové sezony.
(Rozhovor: Šlehy V. st. vers. Hanz)
Očima trenéra:
Jak už bylo zminěno, je to velký gólman a sportovec nejen postavou. Změnil se, maká a jde ostatnim přikladem. To už se dá za "pár" posledních sezón konstatovat. Sport bývá vrtkavý, pričemž v něm platí, jednou si dole, jednou..... Honza, jako už zkušený hráč, zažil oboje. Má ještě jeden cíl, který by si za svůj přístup ke sportu zasloužil. Snad se mu tedy povede, čapnout si extraligu. Kde a kdy???
To, nechť si každý dosadí sám.... V.Šlehofer st.
"Jan Marek na snímku si právě pochutnává na bonbónku, který mu přilétl do kasy.....
😀 "
Slíbené vyzpovidání Šneků po Kanadě
Úspěšní hráči TJ Snack Dobřany v dresech ČR U20 Pavel Sloup a ČR U18 Nicholas Kaňák odpovidaji na pár otázek pro klubový portál.
1.Jaké jsou první dojmy ???
Pavel S. První dojmy jsou určitě nádherné, ale furt si to člověk ještě úplně neuvědomuje, co vlastně dokázal.
Nicholas K. Hned první, co cítím, je obrovské zklamání, jeli jsme tam s jedním cílem, který se bohužel nesplnil.
2.Proti komu se Vám hrálo nejhůře a naopak?
P.S. Nejhůře se hrálo pravděpodobně s Kanaďany, vzhledem k tomu jaký styl hokejbalu preferovali. Byli nejlépe fyzicky připravení a svým důrazem nám obzvláště v prvním zápase dist zatápěli. A nejlépe? Asi se Slováky možná vzhledem k tomu, že vyznávají podobný styl hokejbalu jako my a po zápase s nimi jsme nebyli tak pomlaceni jako např. po utkání s Brity.
N.K.Nejhůře se mi hrálo asi proti Velké Británii, utkání nemělo tempo a vůbec jsem se nedostal do zápasu a nejlépe proti Kanadě.
3.Je mi jasné, že rozdíl mezi hrou na našich standardních hřištích v sezóně musí být markantní ve srovnání s "obrovsky" dlouhým hokejovým placem, kde se hraje mezinárodní hokejbal, ptám se tedy, jak jste přechod na obr stadion vnímali vy dva???
P.S.Mně osobně to nějak nevadilo. Sice je to více běhání, ale zase i více prostoru ke tvoření.
N.K.Mně osobně to nevadilo, bylo to sice vic o běhání, ale zároveň jsme měli prostor si někdy podržet míček díky většímu hřišti, roztáhnout si hru, takže mně to nevadilo a myslím si, že mi to i docela vyhovovalo.
4.Turnaj se povedl oběma českým výběrům, vzájemná podpora nepochybně také vede k úspěchu, sledovali jste tedy dění i v druhé kategorii???
P.S.Když to šlo, tak jsme se šli na kluky z "osmnáctky" podívat přímo na stadionu, jinak jsme buď sledovali onlajny a nebo i stream ze zápasu.
N.K.Určitě jsme "dvacítky" sledovali
(a fandili) buď na stadionu, nebo přes internet na pokojích.
5.Říká se, že Kanada není jen "hokejová", ale i nádherná země. Byl čas i na "špetku" kultury"?
P.S. Já doufám, že jsem tu nebyl naposledy, je to opravdu krásná země. Jeden den jsme měli příležitost se podívat na maják a místní památku, kterou už jsem zapomněl a byli jsme se podívat i v centru města a také obchodním centru.
N.K. Je opravdu nádherná. Byli jsme jeden den na výletě na nejvýchodnějším bodu Kanady, bylo to opravdu parádní( a dokonce jsme viděli Kosatky
😃)
6.Co si z Kanady odvezete a co plánujete nyní na léto???
P.S.Zážitky na celý život a spoustu zkušeností. Na léto je v plánu brigáda a pak i letní příprava.
N.K.Odvezu si fakt, že hokejbal se stále zrychluje a zlepšuje. Je pořád na všechno méně času.
7. V klubu je aktuálně klid zbraní, přinesete do šnečí kabiny nějakou novinku, případně novinky???
P.S. Tak rád se podělím o nějaký historky, když budu moct....😃
N.K.Pokud mi to náš "velkej šéf" dovolí, tak možná nějakou perličku odtajnim😃😃
8.Zlatý a stříbrný kov na krku je nesporně obrovský úspěch, co bude nyní po volníčku dál???
P.S. Věkem už nespadám do žádné mládežnické kategorie, takže už budu válčit jen na jedné frontě a to v mužích.
N.K. Ted si dám chvíli pauzu a pak mě čeká individuální připrava.
9. S jakou chutí vyrazíte do letní klubové přípravy???
P.S. Mým cílem je, co nejlépe se připravit na další sezónu, protože ta bude pro mne zlomová.
N.K. Jak už jsem řekl, nejdřive si musím odpočinout. Pak se začnu sám připravovat na další sezónu.
10.Jsem si vědom, že to oba máte časově nabité. Niky válí hokej v Plzni, Pájo ty studuješ v Praze, přesto se zeptám. Co máte v plánu v nadcházejicí naší klubové sezóně????
P.S.Určitě si vybojovat stále místo v A týmu a udělat nějaký týmový úspěch. Ideálně se dál individuálně zlepšovat.
N.K.Já vyrazim do sezóny s tím cílem, abychom se dostali s dorostem dál než v loňské sezóně a chci zabojovat o mistrovství světa juniorů, které bude za dva roky.
Oběma odchovancům upřímně gratuluji i za celé vedení našeho klubu!!!
Ještě ale musím zmínit jedno přání, poněvadž je jasné, že tohle budou čist i vaši-naši spoluhráči z kabiny, dále pak rodiče našich žáčků, město Dobřany, atd., atd.
Tak tedy - Jelikož se v našem případě jedná o kolektivní sport, pak věřím, že byť jste kluci nyní úspěšní, přesto na náš klub, z kterého jste do světa vyrazili a udělali v něm úspěch, nezanevřete a společně budeme nadále nejen sportovní překážky zdolávat dál.
Za TJ Snack Dobřany - V.Šlehofer st.
Na 1.snímku oba mládežničtí reprezentanti ČR, ale také hráči TJ Snack Dobřany.
Zleva: Pája Sloup a Niky Kaňák.
Na 2. snímku Niky s rodiči Pavlem a Gabrielou Kaňákovými, kteří fandili přímo v Kanadě. Snad mohu zmínit, že maminka Nikyho Gabriela je Kanaďanka. Tak schválně, komu asi fandila......????
Další z líhně dobřanských talentů
Věkem stále ještě žák, letos nastupoval pravidelně v obou dorostech. V mladším patřil mezi opory a pozor ve staršim se posouval svými výkony každým zápasem do důležitých rolí. Chodil trénovat téměř každý den. Pomáhal i s trénováním přípravky. Je to "Dobřaňák" a ve svých 13-ti letech další velká hokejbalová naděje šnečí líhně. Pojede i s muži na letní turnaj do Přelouče... Ano, věkem stále ještě řeklo by se dítě, ale Michal je poctivec a pokud bude šlapat i ve škole, pak by zde mohl vyrůst další hokejbalista. Na pár otázek odpovídá starší žák Michal "Magic" Neumaier.
1. Jak ses dostal mezi Šneky a v kolika letech si začal s hokejbalem v Dobřanech?
K hokejbalu mě přivedl můj soused Bohoušek Havránek, který tady v klubu několik let působí. Začal jsem chodit se koukat na hokejbal od svých šesti let a za 2 roky jsem ho zkusil i hrát. Bavilo mě to a tak jsem zůstal.
Poznámka trenéra - "Bohoušek Slávista Ipeesák" = skaut😀
2. Do jaké školy chodíš a pochopitelně do jaké třidy?
Na základní školu v Dobřanech a chodím do 7.B.
Poznámka trenéra - čili originál domorodec😀
3. Když uz jsme u školy, jaké známky očekáváš?
No, celkem dobré, nějaká ta trojka dvojka...Trošku přidám a bude to ještě lepší, to vím.
Poznámka trenéra - to musíš!
4. Hraješ i jiný sport, připadně jak často?
Hraju tady za Dobřany ještě fotbal, když vyzbyde čas, tak chodím jednou, někdy i 2 týdně.
Poznámka trenéra - fotbal tě taky donutí běhat😀
5. Co se ti na sportu líbí a na hokejbalu obzvlášť?
Na sportu se mi líbí kolektivní úspěchy, týmová hra,vítězství a tak dále.
Na hokejbale se mi také líbí týmová spolupráce, nevadí mi ani tvrdá hra. Máme tady super partu.
Poznámka trenéra - partu si tvoří kabina, nic nového.
6. O přednostech mluvit nebudeme(ty znám), zkusím se tě schválně zeptat, víš na čem společně zapracujeme?
Myslím, že celkově na pohybu. Určitě zamakám . Poznámka trenéra - bingo a ještě pár věciček poladíme....
7.Nyní máte pauzu, jak ji využiváš?
Chodim si třikrát v týdnu zaběhat a k tomu dělám i posilovací cviky.
Poznámka trenéra - to dobře děláš, ale i odpočinek včetně vydatného spánku je zapotřebí, hlavně pak v tvém věku....
8. Za měsíc a něco to znovu vypukne, máš našlápnuto, příprava bude tězká, ale nezbytná, těšis se?
Každý rok je příprava těžká, budu se snažit jí odmakat co nejvíce. Hrozně moc se těším, hlavně pak na zápasy, prostě na sezónu.
Poznámka trenéra - ještě aby ses netěšil...😀
9. Právě v začátku sezony se rozjede nový cyklus mládežnických kategorií, ty budeš coby hrác ročníku narození 2004 spadat do U16, porveš se sportovně i o republikový dres?
Určitě se porvu o repre dres, je to pro mě čest a budu dřít , aby byla aspoň šance se probojovat na repre kempy.
Poznámka trenéra - hlavně trpělivost a poctivá dřina, jiná cesta za úspěchem ve sportu asi není....
10. Co bys chtěl v hokejbalových Dobřanech dokázat???
V Dobřanech bych chtěl vyhrát extraligu mužů, a určitě bych si chtěl zahrát i s tebou.
Poznámka trenéra - tak to nejspíš neklapne....😀
Co bys řekl závěrem?
Na závěr bych řekl, že budu dělat vše proto, abych se stal třeba dobřanským tahounem. Hlavně bych chtěl poděkovat lidem, kteří se tady o to starají, a že mě podporujou a snaží se mi pomoci ...
Poznámka trenéra - hlavně nezapominej na školu.
Pohled trenéra:
Vím, že to bude čist, přesto.... Hodně se za rok zvedl, začal makat a má opravdu našlápnuto.
Takže je třeba i souběžně se školou makat nadále. Kdo chce na sobě dřít, pak se mu to vrátí. Inu, čas ukáže...
(rozhovor: Šlehy V. st. vers. Magic)
Na snímku Michal Neumaier - 13-ti letý hráč TJ Snack Dobřany
Dva Šneci ocenění v Sheffieldu
Oba jsou kovaní Šneci, oba háji barvy hokejbalových Dobřan od žáčků, oba jsou také hokejisté, přičemž mladší N.Kaňák stále válčí za plzeňské Indiány a oba také patří mezi opory šnečí mládeže. Na nedávno skončeném světovém šampionátu juniorů byli vybráni do ALL STAR TEAMU ISBHF Sheffield 2016 v U20, resp. U16. Na pár vět odpoví reprezentanti České republiky, ale také našeho klubu: Václav Šlehofer ml. a Nicholas Kaňák (video na klubových fb stránkách).
Co Ti MS juniorů dalo?
Šlehy:Především velkou zkušenost do dalšího rozvoje v mé kariéře. Mohl jsem si udělat obrázek, jak a kam se hokejbal zase posunul. Co mohlo být lepší, co se povedlo. Je toho fakt hodně. Zkusil jsem si vyhodnotit, na čem ještě musím zapracovat. Prostě, Byla to pro mě velká škola.
Kani:Dalo mi to mnoho. Např. jsem poznal, jaké to je hrát na mezinárodní úrovni, a že už vím, že každý gól může být rozhodující, pak je totiž strašně těžké zápasy obracet.
Jaký zápas se tobě a týmu povedl?
Šlehy: Myslím, že to byl druhý zápas s USA v zkl.části. Povedlo se nám vstřelit čtyři rychlé góly, potom jsme si s Amerikou hráli to, co nám stačilo k vítězství. Závěr jsme si trošku zkomplikovali, možná i trochu podcenili a nechali Američany zkorigovat na konečných 6-2 v náš prospěch. Přesto si myslím, že to bylo asi tohle střetnutí. Potom také asi se Slováky. To jsme nehráli špatně, snad se dá i říct, že jsme v poli byli lepší, ale bohužel jsme měli smůlu. Výsledkově to ale nevyšlo. Slováci neměli takovou kvalitu jako na minulých šampionátech a na nám i nepřálo štěstí. Škoda.
Kani: Byl to zápas ve skupině proti USA, kdy jsme pokaždé prohrávali a pak jsme to dokázali obrátit. V tomto utkání si myslim, že se projevila naše největší zbraň a to české hokejbalové srdce, kdy jsme ani na vteřinu nepřestali věřit, že ten zápas zvládneme. Jeli jsme na krev a to nám přineslo vyrovnaní a pak nakonec i celkové vítězství v tomto těžkém zápase. . Prostě jsme se chovali jako tým a klaplo to.
Naopak, na který bys nejraději zapomněl?
Šlehy:Asi na Kanadu, ta byla lepší. Předčili nás snad ve všem. Věřili jsme pořád ve finále, ale tam vedla cesta jen přes výhru právě v tomhle utkání a ještě ke všemu snad o dva góly. To tedy nevyšlo a my tak museli hrát o bronz.
Kani:Nejradši bych zapomněl na zápas se Slovenskem , kdy jsme začali hrát až v poslední třetině a to bylo už pozdě. Druhý smolný zápas, na který chci zapomenout, byl o 3.místo a znovu proti USA, kdy jsme měli střeleckou i herní převahu, ale nedokázali jsme ji proměnit v gól a nezískali pohár pro 3.místo a bronzové medaile. To mě mrzí.
Na co budeš nejvíce vzpomínat?
Šlehy:Asi nejvíc na partu, kterou jsme mezi sebou měli. Potom určitě na závěrečné ukončení turnaje, kde jsme dostali bronzové medaile. Byl jsem i hodně a mile překvapen mojí nominací do All STAR TEAMU MS U20. Také mi udělalo radost, že nás přijelo povzbudit hodně rodičů, kamarádů. Ale jak říkám, s klukama a s naší partou to bylo skvělé, je to pro mě veliká zkušenost, na kterou jen tak nezapomenu.
Kani: Budu vzpomínat na ten skvělý pocit, že jsem mohl obléct dres České republiky a mohl jsem reprezentovat svoji vlast, byl to pro mě nepopsatelný pocit. Také budu vzpomínat na naše vítězné zápasy, naše trenéry a kluky. Neustále jsme se podporovali a trenéři nám dávali nový impuls, za což jim všichni moc děkujeme. A ještě nesmím zapomenout na naše skvěle fanoušky. Jak rodiče, tak hráče z jiných kategorií, kteří nás podporovali, i když se nedařilo, za což jim taky moc děkujeme, hodně nám to pomohlo.
Co tě čeká dál ?, jak vidíš příští sezónu mezi Šneky?
Šlehy:Teď jsem trochu zregeneroval a už nám začíná příprava v Dobřanech. Naskytly se i nějaké nabídky hrát extraligu, tak ještě nevím, co bude. Mám toho hodně před sebou. Chci studovat vysokou školu a přitom hrát hokejbal. Dobřany mě vychovaly a já jim to určitě budu muset vrátit. Vím, kde jsem vyrostl. Ani vlastně jinou možnost nemám…(smích). V sílu Šneků jsem věřil vždycky a v každém zápase. To snad ani jinak nejde. Uvidíme ale, co všechno půjde stíhat.
Kani: Doufám, že dostanu možnost si zahrát za Dobřany, protože je to pro mě srdeční záležitost. V Dobřanech je to totiž super, jak trenéři tak hráči. A taky věřím, že se nám letos znovu povede dovést sezónu do vítězného konce a znovu slavit titul, ale to všechno je před námi. Je to ještě hodně dlouhá cesta, spousta dřiny a práce. Ale vim, že tým na to má a opět bude dupat.
(Na snímcích oba reprezentanti Šlehy+Kani)
Srdcař z Domažlic Skvělý parťák do kabiny a hlavní klubový vedoucí, jak má být, ale také osobnost, která svou pracovitostí a spolehlivostí pozvedla pomyslnou laťku o další level výš. V novodobé práci s hokejbalovou mládeží v Dobřanech má za osmiletý cyklus velký podíl na dosažených úspěších. Na pár vět jsme pro klubové stránky vyzpovídali pana Miroslava Vísnera z Domažlic.
Jak ses dostal mezi Šneky? Dostal jsem nabídku na klatovském zimáku. To jsem ještě v té době dělal u hokejového týmu HC Klatovy vedoucího ve starším dorostu, tuším, že to bylo někdy před třemi a půl roky. Jel jsem se párkrát podívat a hned mě to chytlo.
Proč sis dal nyní pauzu? Přišel čas odpočinku po osmi letech hokeji a hokejbalu. Měl jsem toho už opravdu hodně a k tomu mám i rodinu, tak tedy hlavně proto.
Co Ti dalo angažmá v Dobřanech? Dostal jsem se do nejúspěšnějšího mládežnického týmu v republice. Tím je řečeno vše.
Naopak, co Ti vzalo? Nestačil jsem se věnovat rodině a a hlavně, jak už jsem říkal, kvůli rodině jsem potřeboval na nějaký čas vysadit.
Co ty, jak se nyní daří? Daří se mi pořad stejně. Většinu času trávím v práci, ale i sportuji. Udržuju se ve stejné kondici. Běhám, hodně využívám kolo a jezdím na turnaje futsalu s partou bývalých fotbalistů.
Máš v plánu se vrátit? Jo chybí mi to, to určitě. Jen nevím, kdy nastane ta správná doba. Šneci mají super partu, ale taky nesmím zapomenout, že už přes rok tam nejsem…. Bylo by zase těžké se do toho dostat a ani vůbec nevím, jestli by mě vzali hráči znovu mezi sebe, navíc teď, když jsou na vlně… Jak jednou člověk skončí, je strašně těžké to zase nastartovat. Takže teď v nejbližší době asi raději ne. Ale znám moc dobře straré, známé - nikdy, neříkej nikdy.
Šneci vstoupili a vstupují do play off, jak to vidíš z tvého pohledu? Šnekům jsem vždycky věřil. Je tam super zázemí a nejlepší trenér, co jsem dosud poznal. Můžu porovnávat, byl jsem i nějaký čas u ledního hokeje a i u fotbalu. Věřím mu moc. Přál bych si od Dobřan a pro Dobřany zase další medaili jako vloni, kdy si na ni sáhly úplně všechny kategorie. Fakt jim moc věřím a přeji hodně štesti do play off. Sportu zdar a hokejbalu zvlášt, Miroslav Vísner.
Snímek z turnaje žáků ve Stříbře v létě 2013. Stojící zprava v žlutém triku - Miroslav Vísner
Nikdy není pozdě aneb Obyčejný kluk z vesnice….
Jedná se o dalšího hráče ze spádových vesnic z okolí Dobřan jako jsou Chlumčany, Horní Lukavice, Dolce, Vstiš, atd. I tímto směrem jde náš klub.
Začalo to skutečně tak, že svojí poctivostí, snahou, ale i výtečnými výkony se dokázal za velmi krátkou dobu vypracovat mezi kvalitní hráče našeho šnečího týmu.
S hokejbalem odstartoval letos na podzim teprve 3.sezónu !
Na pár otázek odpověděl další šikovný mladík v dobřanském týmu, 18-ti letý Dominik ,,Domík“ Dušek z nedaleké Vstiše u Dobřan.
Často jsem se chodil dívat na zápasy do Dobřan a zalíbilo se mi to. Pak rozhodlo vaše letní soustředění v našem fotbalovém areálu u nás ve Vstiši, kde jste i spali pod stany. Líbila se mi vaše parta a celková atmosféra v tehdy vašem týmu, zejména pak noční nohejbaly pod provizorním osvětlením…(smích) Také jsme s kámoši měli radost, že jsme Vás ,,staříky“ v nohejbálku porazili…. (smích). Navíc jsem dostal nabídku na soustředění s Vámi trénovat, a tak jsem měl hned jasno, že to potom zkusím i s hokejkou .
Myslím, že naší ,,silnou" trojku spolu s Matym a Jardou Volerem st. jste v nohejbale porazili z X- nočních mačů jen jednou?
Ale porazili…(smích)
Jaké sporty jsi předtím dělal?
Jako každý kluk na vesnici, i já hrál závodně fotbal. V zimě hokej. Když zbyde čas, pak chodím mezi fotbalisty hrát pořád. Jinak jsem hrál florbal 2.ligu za Draci Dobřany a chytal jsem.
Není to změna, když jsi chytal jen s rukama a teď musíš ovládat hokejku spojenou s běháním?
V brance jsme se musel taky hýbat, takže to bylo dobré třeba na postřeh. Také mrštnost k tomu musí být. No a na fotbale jenom běháš…(smích)
V hokejbale jsi chytat nechtěl?
Ne, ne. Chtěl jsem to zkusit v poli. Ze začátku jsem dal pár tréninků a už jsem u toho zůstal.
Dobrá, jaký rozdíl tedy vidíš mezi hokejbalem, fotbalem a florbalem?
To asi neřeknu nic zvláštního. K fotbalu potřebuješ pořádnou fyzičku, hraje se na velkém prostoru a nestřídáš. Florbal je dobrý na techniku hole a je hokejbalu podobný, tedy pro hráče v poli. Jo a ještě jsem někde od ,,nějakého trenéra" slyšel, že florbal je pro tepl..še smích...
a hokejbal má skloubený skoro všechno, co jsem řekl. Potřebuješ k němu taky fyzičku, ale více výbušnosti. Je tam více sprintů, ale zase střídáš. Jo a určitě je tvrdší.
Jak vnímáš pravidelné tréninky na hokejbalu?
Vím, že k hokejbalu patří, a když hraješ na vyšších úrovních, tak obzvlášť. Snažím se chodit třikrát v týdnu, plus zápasy.
Vím, že hodně navštěvuješ posilovnu, máš to jako doplněk?
Snažím se chodit skoro každý den. Chci zpevnit tělo, upravil jsem si i jídelníček a cítím se celkově lépe a i k hokejbalu mi posilovna pomáhá.
Jak škola, zvládáš při tom všem úplně všechno?
Dojíždím do Plzně na Bory na střední průmyslovou školu strojnickou a zatím to jde.
A co dojíždění na tréninky do Dobřan?
Jsou to 4 kilometry, takže někdy s maminou, někdy s Pájou Görgesem a v létě také poslouží kolo.
Čeho bys chtěl mezi Šneky dosáhnout?
V minulé sezóně to byla skvělá jízda. Chtěl bych to zažít znovu, ale hlavně bych se chtěl prosadit mezi muži.
Co proto uděláš?
Tak především poctivý trénink, zápasy Vám ukáží, jak jste připravený. Taky musíte mít při poctivém výkonu trošku štěstí, to k tomu taky patří.
Děkuji za rozhovor, Šlehy vers. Domík
Jak ho vidí trenéři?
Maty (Jan Matoušek): Je to dříč. Do kabiny zapadl, je to týmový hráč a přeji si, aby mu jeho snaživost vydržela. Přesně to ho dovedlo tam, kde je.
Šlehy (Václav Šlehofer): Mám také přání, chtěl bych, aby Domík u hokejbalu vydržel, pač je to opravdu bojovník. Začal dlouho, to je jasný fakt. Všechno postupně dohání a díky poctivosti mu to jde rychle. Během jednoho roku po stránce kvality strašně vylétl. Věřím, že u svého poctivého přístupu vydrží a doplní tak další šikovné mladíky v dobřanském dresu.
Pracovitý nadějný mladík, skromný kluk a skvělý parťák do kabiny
O ,,pár“ slov se podělíme s Dominikem Baborem alias ,,Babičem či Babinským", hráčem, jenž v Dobřanech válí již třetí sezónu. Student sportovního gymnázia v Plzni, kterého letos čeká mj. další životní krok v podobě složení maturitní zkoušky. Náš klub posílil tento šikovný a nadějný mladík po přestupu z Litic před loňskou sezónou, když předtím mezi Šneky pouze hostoval. Více (klikni)
Vzpomeneš na první začátky u hokejbalu ?
Začínal jsem v Plzni-Liticích asi v 11letech, k hokejbalu mě přivedl táta a hned po prvním tréninku se mi zalíbil a už jsem u něho zůstal. Předtím jsem hrál jenom florbal.
Proč ses rozhodl hrát za Dobřany ?
Chtěl jsem jít za lepším hokejbalem a hrát ve vyšších soutěžích.
Měl jsi před přestupem do Dobřan i jiné nabídky ?
Ano, z HBC Plzeň. Už jsem tam měl kdysi v extralize mladšího dorostu střídavý start a nelíbilo se mi tam tolik. Když to řeknu po svém, chtěl jsem raději do Dobřan, je tu skvělá parta, dělá se tu pro hokejbal hodně i z té druhé stránky a teď skoro po víc než dvou sezónách vím, že jsem udělal dobře.
Co dojíždění, ty jako Plzeňák to máš do Snack arény zhruba 20km?
Nevadí mi, řešíme to s ostatními vlakem, navíc stadion je hned u zastávky, no a teď i někdy dorazíme autem. V tom problém není, ani na tréninky - ani na zápasy. Vlaky sem jezdí každou hodinu, tam i nazpět.
Jak bys zhodnotil loňskou sezónu?
Pro mě velmi dobrá. Dostal jsem se mezi muže, vzhledem k tomu, že se došlo až do finále s takhle mladým týmem, můžeme být hodně spokojeni. S dorostem jsme nakonec brali bronz, beru to jako úspěch, ale myslím, že jsme se mohli dostat výš.
Dostal ses v silné konkurenci mladých Šneků do zkl. sestavy mužů, kterou sis právem vydobyl a bezpochyby hraješ velmi dobře, najdeš rozdíly mezi dorostem a mužskou soutěží?
V 1.NHBL mužů je to víc o chytrosti a o síle. Jsme nabádáni k neustálému pohybu tak, aby soupeři měli co nejméně času právě na tu myšlenku. V dorostu je to podle soupeře, kvalita se zvedá většinou až v play off, kdy se týmy posilují hokejisty. To je ale známá věc.
V dobřanském kádru mužů je převážná většina tvých vrstevníků a i mladších hráčů obklopena pár matadory, nemáš nebo neměl jsi někdy strach ze soupeřů?
Ne, ne, myslím, že je to dobře udělané. Je tu mladý a perspektivní tým, může to být plus do budoucna. Pár starších hráčů to doplňuje svými zkušenostmi a my se jim snažíme vyrovnat.
Vím že jsi skromný kluk, ale přesto , co ty a reprezentace?
Pro mě je na prvním místě klub a plnění klubových pravidel. Nechci koukat na to, co kdyby.
Reprezentace by měla být čest pro každého hráče.
Jaké máš sportovní cíle v dobřanském dresu?
Asi se co nejvíce s klukama sehrát a třeba se i někdy pokusit o mužskou extraligu.
To sám nerozhodnu a neovlivním, je to týmový sport a k tomu patří určitě více souvislostí okolo.
Jak ho vidí trenéři v klubu ?
Tady budu hodnotit hráče trochu i za kolegu Honzu Matouška a asi se moc mýlit nebudu, v tomhle máme s ,,Matym“ stejný názor.
Přišel s velkými nedostatky zejména v taktickém pojetí hry. Také se u nás brzy zranil a začínal prakticky od nuly. Víme , kde nás společně tlačí bota a taky na tom pracujeme. Když hráč chce, je to vždycky snazší pro obě strany, v tom má ,,Babič“ velkou výhodu. Má oproti některým rádoby hvězdám výhodu (nemyslíme náš tým, hvězdy tady totiž netrpíme…), nechá si totiž poradit. Svojí poctivostí a přístupem se vypracoval mezi další mladé šikuly v dobřanském dresu. V předsezónních testech všechny mile překvapil, měl výborné výsledky v oblasti fyzické kondice, rovněž tak i v rychlostních disciplínách patřil k Top. Pokud vydrží, pak soudíme, že jeho už tak kvalitní výkony, ještě svoji pílí vykrášlí.
Šlehy vers.Babič
Další talent v dobřanské brance Šneci nikdy neměli nouzi o kvalitní gólmany, nyní září v obou našich dorostech 16-letý mladíček, který již okusil i mužskou kategorii. Jeho skvělé výkony ho katapultovaly do mládežnických reprezentačních výběrů, pracuje na sobě a nadále v našem šnečím táboře rozvíjí velký potenciál a talent, letní posila z Litic - Marek Hájek. Jak ,,kdysi" řekl náš letitý prezident klubu pan Josef Hájek, už jenom to jméno je záruka kvality.... Marka jsme tedy ,,trošku" vyzpovídali.
Na začátek pikantní otázka, jsi původem fotbalista a ve šnečím táboře jsi rozšířil enklávu odchovanců plzeňské Viktorie (tehdejší Škodovky), proč jsi s fotbalem skončil, jak dlouho hraješ hokejbal a proč zrovna brankář ? Ve Viktorce byla velká konkurence, stále chodili noví a noví hráči. Já viděl u kamaráda z fotbalu, že měl jako doplňkový sport hokejbal a zalíbil se mi taky. Chytám rok a půl, no rok a třičtvrtě, k tomu ještě chodím i do hokejové branky, ale to jen jako doplněk. Upřednostňuju hokejbal a hlavně, baví mě to. No a já v bráně? Když jsem chodil s ,,kámošema" na hokej na ligu, obdivoval jsem gólmany, to je asi tak všechno.
Jak ses dostal do dobřanského týmu? Oslovil mě Jarda Kobr, který sem přestoupil v zimě (2014) a říkal, že se mu tady líbí. Tak jsem se přišel párkrát podívat a měl jsem jasno. Skvělá atmosféra při zápasech, výborná parta a mohl bych pokračovat. Jsou tu lidi, kteří hokejbalem žijí a dělají pro něj opravdu x.
Nabídku jsi měl i z Plzně, proč právě Dobřany? Ano, to je pravda, Plzeň mě opravdu oslovila, mohl jsem si i zachytat proti Kanadě, pokud bych na nabídku kývl. Kanada se totiž v létě připravovala v Plzni na šampionát juniorů v Bratislavě. Navíc jsem i věděl, že z Litic přestupují kluci do Plzně hodně, ani to mě nezlomilo. Byl už jsem pevně rozhodnutý jít mezi Šneky. Dnes vím, že jsem udělal dobře. Ať si každý říká co chce.
Proč jsi odešel z Litic ? Chtěl bych něčeho dosáhnout a v Dobřanech se hrají nyní už dvě dorostenecké extraligy, to je přece motivace jako hrom. Trénuje se, maká se. Každý tým má svoje, v Dobřanech se to bere vážně, v Liticích to někteří kluci měli jako koníček. Já byl z fotbalu zvyklý na pravidelný trénink.
Jak jde skloubit škola s hokejbalem a dojíždění do Dobřan? Studuji střední průmyslovku strojní a tady musím trošku přidat. To ale chci sám, v kabině bych byl terč a hlavně trenéři by mi dali.... smích. S dojížděním žádný problém není, vlaky jezdí každou hodinu a staví hned u hřiště.
Díky svým podzimním výkonům ses i přes svůj mladý věk (r.č.98) objevil v reprezentaci ČR U20, čímž si přeskočil jednu věkovou kategorii, jak to vidíš dál? Tak, samozřejmě mě to těší, uvidíme, co bude. Nečekal jsem to. Bylo to pro mě překvapení, takové milé. Mám za sebou už i sraz s ,,osmnáctkou“. Vím, že to bude vypadat směšně a jako že něco říkám dokola, nebo že to říká ,,každej“, ale já to opravdu beru jako čest a odměnu za svoji práci. Nesmím zapomenout na spoluhráče, bez nich bych se tam nedostal, to jsem chtěl říct hlavně. Je to ,,týmový".
Nezalekl ses na prvním srazu ČR U-20 starších hráčů? To zas úplně ne, většinu hráčů jsem znal z extraligy SD. Navíc tady bylo dost kluků z Dobřan. Ale nervozní jsem trošku byl a možná zbytečně, trenéři mě uklidňovali a to mi pomohlo. Sraz v Mostu se mi ale podle mých představ nepovedl a i to je pro mě motivace makat dál. Jo a nedělat z ničeho vědu, to jsem zase slyšel u nás v kabině. Beru si od každého něco.
Přejděme ke šnečímu mančaftu, respektive k mančaftům, kde jsi hájil branku, co příprava a co říkáš výjezdům na Přimdu? Byli jsme tam dvakrát a vždycky na 4dny. Jednou hned po podzimu, když skončila soutěž. Trenéři říkali, že to máme za odměnu, a že jedeme regenerovat a tmelit. My tam jeli hlavně kvůli týmu a ve fotbálku jsme hlavně trenéry chtěli porazit.... smích. Byli jsme v něm lepší a nevím jak to dopadlo...smích. Prostě dělali jsme partu. Podruhé už to taková ,,sranda“ nebyla. Začátek ledna bývá vždy těžký. Zima je pro jaro prostě důležitá. Znám to ale z fotbalu.
Zkus ohodnotit šnečí kategorie, kde jsi nastoupil. Začněme u mladšího dorostu, co bys k němu řekl? Tak postup do extraligy jsme vydřeli, to je jasný. Nebyli jsme lepší než soupeři, ale nevzdali jsme se. Možná jen v Plzni nám to nevyšlo, ale doma jsme jim to vrátili a fotbalovým výsledkem je porazili. V polovině soutěže už to vypadalo všelijak, nakonec jsme si to uhráli sami. Ještě jedna věc je tady zažitá, naši trenéři rádi používají slůvko srdíčko...smích. A já zase říkám, měli jsme to v tomhle týmu všechno ubojované a to vlastně vychází nastejno. O to větší jsme měli radost a věřím, že to kluci z kabiny, až tohle budou číst, potvrdí.
Jak vidíš starší dorost, kde si rovněž skvěle hájil branku coby jednička? Tenhle tým je ,,jasnej“. Tady se jede už dlouho. Kluci byli skvělí už v loňské sezóně a ví se, že jsou v kádru většinou mladší ročníkově. Takže příští rok by měl být pro některé poslední a finální... Letos se to rozjelo dobře, ale připravujeme se na jaro a do kabiny dostáváme informace, že se týmy budou posilovat,. takže to, že teď jsme první, může být úplně jinak. Já věřím, že budeme dobře připravení. Trenéři nás drží při zemi a tak to asi musí ,,bejt“.
Zbývá tým mužů? To je skoro samý dorostenec, takže nic nového. Dorostenci dostávají hodně prostoru, k nim si je třeba přidat pár starších hráčů. V mužích jsem nastoupil dvakrát a cítil jsem, že mi ,,staříci“ věří a berou. Takže dobrý. Teď je tu Honza Marek a to je pro mě pan gólman a jsem rád, že se od něj můžu učit. Radí nám a dělá brankářské tréninky.
Co bys řekl závěrem k šnečímu týmu? Dělám sport, který hraje více hráčů. Takže chci, abychom měli úspěchy a parta a kabina šlapala, to je jasné. Navíc chci Dobřanům vrátit důvěru, kterou jsem od nich dostal, když mě získaly z Litic. Pak si k tomu všemu připočtu školu, kterou chci zvládnout, no - tak je toho asi dost.
Jak ho vidí trenéři? Václav Šlehofer - Šlehy: Když jsme ho viděli porpvé v akci na tréninku, věděli jsme, která bije. Navíc, bojovník a dříč. Nevynechá žádný trénink. A to trénuje s mladším i se starším dorostem. A nájezdy? Je hráč, co už s ním bylo duelů..... Ano, i on ví, na čem musí zapracovat, ale v tomhle o něj opravdu strach nemám. Má u nás (s ,,Matym") ještě jedno velké plus, také je to fotbalista a také odchovanec plzeňské Viktorie.
Jan Matoušek - Maty: Líbí se mi jeho přístup ke sportu, myslím obecně. Takhle kdyby k tomu přistupovali všichni, to by byla paráda. Věřím, že s ním jsme daleko silnější a navíc, stále se chce zlepšovat. Klukům jde v kabině příkladem. Mladší si od něj leccos mohou vzít. Je to i lídr obou dorostů. Ale nepřechválit, všeho s mírou.
Na 1.snímku ,,Mára" v zákroku před dotírajícím hráčem Pardubic v extralize SD
Na druhém snímku ,,Mára" v rozkleku po vítězném zápase v Berouně, kde si Šneci zajistili postup do jarní fáze extraligy MD.
,,Slávista, Ípeesák, ale také Zenkl“ Ovšem pozor, také bývalý ligový rozhodčí basketbalu. Klubový matador, bez něhož si hlavně ty současné Šneky asi ani nelze představit. Jednou skončí, dokonce vrátí i věci, pak zase začne.... Také někdy používá slůvko já, ale kdo z nás to nedělá???? Hlavně mezi dětmi je ,,Bohoušek“ velmi populární a nejen mezi nimi. Proslulá je jeho pila neboli člunkový běh a mohl bych pokračovat. Fotbalisté TJ Družstevník Vstiš také jistě vzpomínají na letní ,,záhul“ či galeje od Zenkla, když domů z tréninku od něj doslova odpajdali. Před domácími zápasy se nebojí ujmout moderátorské role a hráče včetně soupeřova týmu pěkně jméno po jménu vyhlašuje - ať mají děti zážitek, to jsou jeho slova. Tak to je prostě celý on. Jedno je však jisté, jeho postava je pro náš klub neodmyslitelná a je velmi oblíben, i on svojí rolí přispěl k novodobým mládežnickým úspěchům z poslední pětiletky, pro náš klub doslova žije.
Pro klubový web odpovídá stará ale dobrá škola pan ,,Bóža“ Bohuslav Havránek.
Jak dlouho pracuješ ve Šnečích barvách? Myslím, že kroutím plus, minus s drobnými pauzami nějakou patnáctou sezónu. Pepa Hájek a Jarda Poláček byli přede mnou, já tehdy dostal nabídku a přidal jsem se k nim.
Vzpomeneš na úplné začátku v klubu, a jak bys je hodnotil? Sice jsem toho v té době měl hodně, např. pískání basketu mi zabralo moře času, ale rád vzpomínám na partu okolo Martina Fořta, Vaška Šlehofera, bratrů Tolarových, Dana Kováříka , Míši Pokorného a dalších. Určitě mi nějaká jména vypadla a za to se omlouvám, ale tohle byli chlapi, kteří moc dobře věděli proč a za koho hrají. Postupně se přibalovali další a tam vzpomenu na ,,Steva“ alias Petra Kůrku, ,,Mušláka“ alias Radka Mužíka, tihle a ještě další navýšili už tak velikou kvalitu.
Jsi pamětníkem starého hřiště s pogumovanými mantinely, následovala výstavba nových, nový asfalt, nyní dokonce plast. Co tomu říkáš jako šnečí patriot a pamětník takřka začátků hokejbalu v Dobřanech? Co tomu asi tak mohu říct, mantinely vyměnila firma Uher Company, asfalt tehdy tuším Strabag. S Jardou Poláčkem jsme asistovali u této renovace a o to více to tu mám rád. Plast je moderna a hokejbal se tím posouvá stejně jako všechny sporty.
Pojďme k současnosti, jak hokejbal vidíš dnes a především ten náš dobřanský? Hra se změnila, ubylo na kráse, přibývá na síle a soubojích. Jsem samozřejmě pamětníkem ,,čtyřkového“ a ten byl hezčí. Teď se hraje v pěti a hřiště zůstala stejná, takže víc asi říkat nemusím. Chytrý hráč se ale prosadí všude, to taky není nic nového. No a ten náš dobřanský? Po úspěšném období, které jsem už zmínil, přišlo takové mrtvé. Paradoxně v době, kdy tu byla extraliga mužů. To jsem někdy ani nechodil, spíš jsem nechtěl chodit... Znovu jsem ožil, když se tu rozjela nová éra práce s dětmi a parta Jarda Voler, Vašek Šlehofer, Dan Kovářík, Standa Drnec, Franta Průcha, Richard Hamet a další, teď se to rozšiřuje, Honza Matoušek st., Péťa Úbl, předseda Petr Chvojka a to je super..... První naší velkou akcí byla tehdy Karviná, kam jsme vyrazili s mladšími žáky na Mistrovství ČR. To nás všechny strašně chytlo a i když jsme tehdy skončili pátí, cítili jsme se jako vítězové. Tam to prostě všechno začalo, vytvořila se funkční parta trenér, hráč, rodič. Všichni na tu dobu budou dlouho vzpomínat nebo vlastně pořád, včetně dětí, z kterých jsou dnes již dorostenci a jádro válčí i mezi muži v ,,Národce". Z této party vlastně vznikly pro Dobřany další medaile. Za poslední pětiletku dvě zlaté, jedna stříbrná a jedna bronzová, věřím, že budou ještě další a snad to nezakřiknu, ale teď jsem zase spokojen a práce s dětmi a s klubem mého srdce mne baví.
Jen taková vsuvka pro tebe jako sportovce s velkým a komplexním přehledem - Sparta nebo Slavie? Tak to je jasný, fandím ,,sešívkám“. A ne jen když se daří, prostě pořád ! Takových těch, kteří fandí, jen když se vyhrává, těch znám hodně....
Asi odpovíš spoustě zvídavých, ale v době, kdy je nouze o každé dítě, mají šestitisícové Dobřany zastoupení téměř ve všech mládežnických kategoriích. Kde se tu tedy děti berou? Vidím to takhle: úspěchy a poctivá práce zapálených v klubu zafungovala i v okolí, Chlumčany jsou jasné, okolní vesnice Vstiš, Lukavice, ale také třeba klatovský hokej. Na pár kluků odtud nedám dopustit. Respektují se věci navzájem. Pravidla jsou daná a musí fungovat oboustranně. Bratři Kaňákové, Brtník, , Ulrich, Mužíkové a další. Tihle také naši laťku zvedají výš. Kdybychom to tu dělali špatně, asi by sem těch 35 kilometrů nedojížděli. O Mírovi Vísnerovi z ještě vzdálenějších Domažlic tu mohu psát jen pochvaly. Trošku mne mrzí domorodci, ale to se začíná pomalu obracet. Dělají se nábory a hráči přibývají i odsud a to je jedině dobře. Začala nám přípravka, hodně to zvedl trenér Petr Úbl a rozšířil tak trenérské šnečí řady. Hráči jako bratři Duchkové, Vašík Bartovanec, Matýsek Úbl a další jsou našimi perličkami.
Působíš ve Snacku jako atletický či kondiční trenér, sice jsi míval trenérské ,,Béčko“, ale nyní jsi oprášil ,,Céčko“, co našemu klubu nabídneš? Tento klub mám v srdci, to už jsem řekl. Zažil jsem toho tady moc, to se budu taky opakovat, dokonce jsem musel ,,sundat“ knír po skoro 25-ti letech, když starší žáci vydřeli na republice bronz. Sázka je holt sázka.... Co bych pro ty kluky neudělal, makali tehdy s Opavou, Poličkou, Karvinou, Vsetínem, Kladnem, Vlašimí, Mostem, atd., jako o život, ale to makají pořád. Jsou k tomu vedení a hodně dobře. Ale k věci, rád splním jakýkoli trenérský úkol a pro klub pomůžu čímkoli, především s dětmi, ty jsou tvárné a chtějí. Oblíbenou pilu však budu ordinovat dále.
O Bohouškovi: Co se napsalo, sedí, je to takový táta klubu, bez něhož by to nebylo ono. Nezkazí žádnou legraci a nevadí mu, že kolikrát i na jeho účet, je to správný parťák, je starší a osobně k němu chovám úctu, minimálně ve stylu odsud - podsud. Na letním soustředění ve Vstiši jsme všichni včetně mladých měli "huby" od ucha k uchu, zejména, když ordinoval tréninkové dávky místním fotbalistům ! Jo, a pak ta jeho pila je vyhlášená.... Prostě, patří mezi nás - Šneky !!!! Šlehy st.
Petr Ulrich - brankář TJ Snack Dobřany
Jak se cítíš ve šnečím táboře?
Určitě se mi u Šneků strašně moc líbí, už od prvního setkání jsem měl z téhle party skvělý pocit. Jsem moc rád, že jsem dostal šanci a kluci mě vzali do týmu :)
Porovnej hokejovou a hokejbalovou stránku brankáře?
Myslím si, že oba sporty se v něčem shodují a v něčem jsou úplně odlišný. U hokeje je výhoda, že se můžete rychleji dostat k tyčce skluzem. Plno lidí říká, že je hokejbal o hodně jednodušší, ale já si to nemyslím. :) Oba sporty jsou totiž velice náročné.
Jak zvládáš ve 14-ti letech hokej, hokejbal a především školu?
Je to náročný, ale snažím se to zvládnout. Mám už nastavený program a podle toho se řídím. Ve škole se snažím dávat pozor, abych měl doma co nejméně práce. Někdy je to těžké, ale dá se to. :)
Co ty a dojíždění na trase Klatovy – Dobřany?
Velké díky patří mé mamce, která mě na všechny zápasy vozí autem. Na tréninky jezdím většinou s klukama vlakem :). Dojíždění mi nedělá problém.
Po podzimu jste na čele MISTROVVSTVÍ ČR skupiny Západ, jak bys zhodnotil polovinu sezóny?
Určitě bych polovinu zhodnotil kladně, celý tým pracoval na 100% :). Ale nikdy nebude nic bez chyb, a proto se musí ještě pořádně makat ! Jako tým jsme dokázali uspět ve všech zápasech a doufám, že se nám bude dařit i nadále. Určitě se pro to budeme snažit udělat maximum.
Ocitl jsi se právem v nominaci reprezentace ČR U-16, co si od mosteckého kempu slibuješ?
Jsem velmi nadšen. Je to pro mě ohromně zkušeností a zážitků. Hlavní motivace byla moje rodina a tým. Není to jen moje zásluha a vím, že za tímhle úspěchem stojí celý tým a skvělá práce trenérů. Ale určitě se musím ještě hodně zlepšit a hlavně pořád naplno trénovat ! :)
Máte spolu se šnečí kabinou nějaké plány do jarní části?
Určitě ano, chtěli bychom to dotáhnout co nejdále. Myslím si, že když budeme hrát jako tým, tak jsme silní. Hlavně musíme pořádně trénovat. Probojovat se až do finále ! :) , to je náš týmový sen, ale jednoduché to nebude, na to budeme určitě dobře připraveni.
Trenér o Petrovi: Vím, že to bude číst, ale přesto: V klubu máme ve všech kategoriích aktuálně velmi šikovné gólmany a Petr je jedním z nich. Je to opravdu pracovitý a skromný kluk, poznal jsem to hned na letním soustředění ve Vstiši. Je talentovaný, má to tzv. od Boha. Navíc se chce pořád zlepšovat a to je jeho velké plus. Důležitá je podpora z domova a tu má také. Teď už je to jen na něm a na našem týmu - včetně nás trenérů.... (Šle)
Z nedaleké obce Vstiš to má do Snack arény, co by kamenem dohodil, odchovanec třemošenského ledního hokeje, nyní se z něj stává pilíř zadních řad dobřanského dorostu, ale i mužského kádru v 1.NHBL, dorost vede aktuálně do bojů v extralize jako kapitán a na nynějších výsledcích má lví podíl. Skromný a poctivý dříč ve šnečím táboře. Na pár vět odpovídá pro klubový web Pavel Görges alias vstišský ,,Ramadel Palcao“.
Jak jsi vlastně s hokejbalem začal?
Do Dobřan jsem se dostal někdy zhruba před pěti lety přes malého ,,Šlehyho“, mého spoluhráče z tehdejší třemošenské hokejové kabiny. Přišel jsem si to vyzkoušet a docela mě to chytlo, byla tu dobrá parta a hokejbal mě bavil a baví. Mamina byla ze začátku proti, ale já si prosadil svou a už jsem tu zůstal a jsem tu spokojený.
Co ty a lední hokej?
S hokejem jsem skončil před dvěma lety v Klatovech, moc mne to tenkrát nebavilo, změnil jsem třemošenský dres a dojížděl od nás do Klatov. V té době jsem se i rozhodoval, co a jak budu dělat dál a nakonec jsem dal přednost dobřanskému hokejbalu. A nelituju.
Jak bys zhodnotil lonskou sezonu?
Jsme už dlouho společně při sobě, to je plus, projevila se souhra, měli jsme dobrou přípravu a kvalitní tréninky v sezóně. Když jsme si to všechno dali dohromady, bylo to jednodušší. Vytvořila se tu skvělá parta mezi hráči, ale i lidmi, kteří se o nás postatarali. Táta byl v minulosti zápasník a také se mu tady líbí. Dělal nám řidiče dodávky s báglama a maséra (kustoda), prostě se to sešlo... (smích) Všichni jsme šli za společným cílem.
Ty a reprezentace?
Byl jsem na dvou kempech ČR U-18, beru to jako zkušenost a odměnu. Makám na sobě a v klubu dál, snažím se pravidelně třikrát v týdnu trénovat, no a uvidíme...
Letos hraješ pravidelně v kádru mužů, porovnej úroveň extraligy dorostu a 1.NHBL mužů?
,,Národka“ je taková techničtější, hraje tam spousta zkušených hráčů, kteří u toho hodně přemýšlejí. Jsou určitě i silově vybavení. V dorostu si myslím, že je více soubojů, ale také vzniká více chyb...., něco jako hloupých – zbytečných.
Prozraď cíle do letošní sezony.
Při to všem bych si chtěl především stíhat školní povinnosti. Co se týká sportu, pak s dorostem zvládnout play - off a zkusit útok na bednu, i když to bude těžké. Je nás tady mezi Šneky hodně hráčů mladších. A mezi muži odehrát co nejvíce zápasů. Tam se pořád učíme, prostě je to taková klubová rodina. Pořád hrajeme a to je dobře.
Jak dopadnou Šneci o víkendu na východě Čech s dorostem?
Půjdem zase do práce... (smích). Ne vážně, máknem a uvidíme.. Tady se nic nevypouští.
FOTO : Pavel před tr.jednotkou
Na 1.kolo NHBL mužů zve fanoušky dobřanský hráč, odchovanec plzeňských hokejových tříd a nedávný MISTR ČR v hokejbalu v kategorii mladšího dorostu - Lukáš Kopta...
Stíháš ještě lední hokej? Ne, mojí prioritou je teď pouze hokejbal.... Co tě zaválo do Snackarény v Dobřanech, když na hokejbalovou halu do Plzně to máš, co bys kamenem dohodil? Určitě dobrá parta, takové domácí zázemí, navíc s některými kamarády jsem hrál hokej, např. malej Šlehy (smích..) Jak bys hodnotil loňskou pro Dobřany velmi úspěšnou sezónu? Určitě kladně, protože jsme získali titul, dařilo se nám a byla tu a doufám, že bude pořád dobrá parta a taková příjemná atmosféra. Jaký vnímáš rozdíl mezi dorosteneckým a mužským hokejbalem? V dorostu je na všechno víc času, dá se využít hodně technika hole, atd. V mužích hraje velkou roli síla a rychlost jednotlivců. Jaká byla letní příprava v tvém podání? Ze začátku jsem trochu relaxoval, ale potom na sobě poctivě makal, buď sám nebo s týmem. Můžeš prozradit tvé cíle do letošní sezóny, kde bys měl bojovat opět na dvou frontách, jak mezi muži, tak v dorostu? Chtěl bych to zvládnout všechno, tedy i studium na střední škole. Tvůj starší bratr působí úspěšně v ledním hokeji (naposledy mezi juniory v soutěži OHL v Kanadě), myslíš si, že posílí Šneky třeba už v jarní části a rozšíří tak rodinné dvojice v našem klubu? Určitě s ním zkusím promluvit, moc by nám třeba v play off pomohl a taky byh si s ním rád zahrál ve stejném dresu, uvidíme..... Jak to vidíš zítra se Strašecím v NÁRODCE mužů? Jsme mladý tým, doplněný pár mazákama, budeme makat, to je jasný. Chceme vyhrát.
,,Lukyna" je týmový hráč, velmi ,,platnej" a hlavně ,,dobrej a slušnej" kluk, říká o něm nejen Fergii st.
Nastoupil v kategorii starších žáků ve šnečích dresu na jarní část coby posila z ledního hokeje, svými poctivými a velmi dobrými výkony okamžitě upoutal a posunul se do bojů play-off mezi dorostenecké MISTRY ČR, aby si vyzkoušel v Č.Budějovicích i dres seniorský a jako bonus i reprezentační. Krátký rozhovor pro klubový web poskytl odchovanec domažlického hokeje, který letos hrál také lední hokej v Klatovech, ale především reprezentoval šnečí barvy, řeč je o teprve 15-letém Miroslavu Vísnerovi
Jaké vnímáš rozdíly mezi hokejem a hokejbalem? Tak první je, že při hokejbale se běhá, a tak je zapotřebí pořádná fyzička. Taky se mi úplně nedaří zvyknout si na asfalt, ale postupem času se to podá. Další důležitý rozdíl je, že v hokejbale se hodně často používají ruce a nohy na sklepávání míčků. V hokeji se to používá taky na zkrocení puku, ale ne tolik.
Zkus porovnat žákovský a dorostenecký hokejbal? Určitě je dorostenecký hokejbal o proti žákovskému rychlejší, víc se u toho přemýšlí a hraje se v něm i víc do těla. V žákovském si myslím, že je hodně prostoru a času něco vymyslet.
Vím, že umíš zahrát v útoku i v obraně, přesto - na kterém postu se cítíš lépe? Mně je to celkem jedno, já jsem taková velká hračka a baví mě si hrát se soupeřem, ale v obraně je to celkem risk, myslím si, že dokážu dát i gól, ale zase na druhou stranu se nebojím hrát i tvrdě do těla, takže jsem spíš takový univerzál. Hlavně ale hraju pro tým a samozřejmě, kam mě trenér postaví.
O minulém víkendu si okusil dokonce mužskou kategorii na turnaji v Č.Budějovicích, co bys k tomu řekl? Na začátku jsem byl nasazen do obrany se zkušeným obráncem D.Kováříkem starším, ale i tak se mi tam nedařilo. Jednak proto, že se hrálo na asfaltu, na který ještě nejsem moc zvyklý a taky to byla moje premiéra za muže, takže jsem se musel otrkat. Po druhým zápase turnaje jsem byl nasazen do útoku a to bylo pro mě lepší, hned v prvním zápase v útoku se mi podařilo dát za muže první gól po krásné přihrávce Vaška Šlehofera ml.
Můžeš celkově zhodnotit půlroční působení ve šnečích barvách? Určitě to byla zatím krásná a nezapomenutelná štace, o který se mi ani nezdálo. Se staršíma žákama jsme se málem probojovali i do Kyjova, na to - jaký jsme měli mladý kádr, tak fungoval na vysoké úrovni, nakonec nám chyběly zbytečně ztracené body, moc jsme do Kyjova chtěli, ale asi to tak mělo být. Pak přišlo play-off dorostenců, ve kterém jsem si taky zahrál, ale škoda, že jsem nemohl jet s týmem do Kladna na utkání ve finálové serii, kde kluci vyhráli titul extraligy mladšího dorostu, byl jsem totiž se školou v Anglii. Pak jsem měl to štěstí a dostal jsem důvěru si zahrát na již zmiňovaném turnaji mužů, prostě nádherný půlrok, prožitý s dobřanským týmem.
Díky výkonům, které odvádíš, jsi i v širším výběru ČR U16, jaké máš tedy další hokejbalové cíle? Tak cíle si nekladu zas nějaké příliš vysoké, mně zatím stačí, když si můžu zahrát dobrý hokejbal v klubu, kterýmu jsem vděčný za to, jaké šance zde dostávám. Přes léto potrénujeme a uvidíme, už se hodně těším na novou sezónu.
Míra Vísner na turnaji Hoffman cup 2 v Č.B. v utkání s Mostem.
Spoluhráči ze dvou týmů aneb souhra na MS juniorů v Písku a v extr. MD Krátký rozhovor poskytli pro klubový web kluci-Šneci Adam Bárta a Václav Šlehofer ml.
Jak vzpomínáte s odstupem času na mládežnický světový šampionát v Písku, kde jste působili v českém reprezentačním výběru kategorie U-16? Adam: Byl to pro mě zážitek a rád bych si to zopakoval (smích). Šlehy: Až na kluky z Izraele měly zápasy slušnou úroveň, škoda, že jsme neurvali zlato.
Oba jste se potkali opět v jednom dresu - tentokrát v dobřanském, můžete situaci nastínit? Adam:Loni jsem hrál extraligu za Kovo Praha, i když bydlím v Českých Budějovicích. Na MS v Písku jsme se domluvili se Šlehym, že bych to zkusil v Dobřanech, no a klaplo to (smích) Šlehy: Tak nějak jsme si rozuměli na píseckém MS, tam jsem se zeptal Bártiče, jestli by letos nechtěl hrát za Šneky, protože v Č.Budějovicích extraligu MD neměli ani letos.
Jak se Vám líbí v dobřanských barvách? Adam: Jsem tu hodně spokojen, je tu výborná parta a daří se nám i herně. Základní část byla bez ztráty bodu, to je taky dobrý. Šlehy: Hraju tady od mladších žáčků a můžu i porovnat s ledním hokejem. Je tu hlavně dobrá parta, která se začala tvořit už od Mistrovství republiky ml.žáků v Karviné, kam jsme tenkrát postoupili. Brali jsme to jako Mistrovství světa (smích).
Vrátíme se zpět k extralize MD, porovnejte základní část a play off? Adam: Už jsem řekl, základní část jsme vyhráli bez ztráty bodíku, ne všechno jsem odehrál, přece jen se to v sezóně hraje jinak než v play off, navíc jsem ještě nastupoval za muže Pedagogu Č.Budějovic. V play off je to už jiné, týmy se na nás připravují, nikdo nechce prohrát, ale ani my! Šlehy: V play off jsme chtěli potvrdit výkony ze základní části a to je vždycky těžký. Myslím, že se nám to ale daří, akorát v Brně jsme vyhořeli střelecky. Míčky nám lítali všemožnými směry jen ne do branky, to bylo fakt neskutečný, co jsme dokázali zahodit. Domácí hráli v jiném složení než v zkl. části a měli výborný tým, Kochy (F.Koch) čapal, fakt těžký. Přesto jsme v součtu všech utkání porazili Brňáky s Jihlavou 5-2 na zápasy. Ani Hradec nebyl snadný soupeř, pořád musíte vyhrát tři zápasy a hrajete od nuly.
Jak vidíte finále a co říkate na Kladno? Adam: V základní části jsem si zrovna s Kladnem moc nezahrál. Doma jsem byl vyloučen za faul... a na Kladně jsem chyběl. O to víc se na tyhle zápasy těším, věřím, že titul bude náš ! Šlehy: Tak na tyhle zápasy se těším nejvíc, většina z nás hrála letos dost těžkých duelů i mezi muži, bude to hodně náročný. Uvidíme, co předvede Kladno. V sezóně jsme je dvakrát přehráli, navíc na Kladně jsme nebyli kompletní. Chceme titul, to je jasný, máme lepší tým. Děkuji za rozhovor. (Šle)
(Na snímcích s číslem 82 Adam Bárta a s číslem 44 Václav Šlehofer)
